Odpověď je prostá - dát ho lidem. Dítěti s koloběžkou a křídou, klukům s balónem, slečnám se sluchátky, co tančí ve virtuálním rytmu, teenagerovi se skatem, tatínkům, kteří jdou s dětmi pouštět lodičky, maminkám, které musí po nákupu stihnout i poštu, rodinám čekajícím na začátek představení nového filmu, babičkám, co si rády posedí na zahrádce cukrárny, i dědečkům, kteří vyrazili konečně zkusit pétanque… Těm všem a mnohým dalším. Sluneční náměstí není středobodem kraje ani města, ale může se stát středobodem života lidí, kteří kolem něj žijí, a stát se živým centrem Podměstí.