Stále se však jedná o jednu z nejkřehčích společenských skupin, která je velmi silně spjata se svým bezprostředním okolím. I přes touhu po samostatnosti a soběstačnosti se jejich svět s rostoucím věkem zmenšuje na byt, plácek před domem či ulici vedoucí k samoobsluze, které se často stávají celým jejich světem. Bydlení pro seniory by tak mělo dokázat zajistit jejich kontakt se společností i s venkovním světem, mělo by být přátelské a pozitivní, zároveň klidné a zajišťující soukromí, bezproblémově dostupné až bezbariérové a do jisté míry i flexibilní a univerzální.

Jeho neoddiskutovatelnou součástí je i podnětnost prostředí, které napomáhá aktivizaci seniorů. Být součástí skupiny, nebýt sám a někam patřit je nesmírně důležité. Jako architekti stojíme před výzvou navrhnout domov, který toto vše splňuje. Místo pro život, prostředí, které důvěrně známe, kde můžeme stárnout obklopeni přáteli a známými, kde se cítíme příjemně a v soukromí, neboť to vše má prokazatelně zásadní vliv na kvalitu i délku našeho života.