Hlavním principem návrhu je vrstvení. Klíčovou kvalitu tvoří půdorysná stopa spolu s hmotovou kompozicí, které uchovávají původní urbanistickou strukturu a ducha místa. Proto doslova i přeneseně stavíme na původní struktuře. Cílem je zachovat maximum smysluplných hodnot i fyzických konstrukcí. Nové a staré se propojuje do jednoho celku, který ovšem umožňuje čtení obou odlišných vrstev.

Zásadním aspektem návrhu je rozmanitost – to se týká zaprvé typologie a charakteru bydlení, které zahrnuje byty v uvozovkách klasické, ale i pavlačové, mezonetové, s přímým vstupem či s předzahrádkou. Zadruhé jde o navazující poloveřejná prostranství, sdílené polosoukromé prostory a soukromé exteriérové plochy.

Charakteristickou nárožní hmotu zachováváme v původním tvaru, kompozici i detailech. U navazujících podélných hmot dochází k nástavbám. Jednopodlažní přístavby ve vnitrobloku jsou odstraněny a na jejich místě je navržena novostavba bytového domu. Projekt principiálně vychází z původní zastavěné plochy a v jádru pozemku tak zůstává zachován charakteristický dvůr. Všechny objekty jsou v přízemí propojeny technickým, respektive parkovacím podlažím, na jehož střeše vzniká zvýšená úroveň dvora.

Nové konstrukce jsou od původních jasně odlišeny barevností a hrubostí omítky. Všechny vrstvy naopak sjednocují dřevěné rámy oken spolu s kovovými střechami, svody a detaily. Nová zastřešení záměrně navazují na původní zástavbu – svým sklonem a celkovým řešením ovšem přiznávají současnost svého vzniku. Okenní otvory respektují pravidelný industriální rastr původních konstrukcí, zatímco v nástavbách a novostavbách se jejich kompozice více uvolňuje.